Nahnědlý student „velký hlídací pes“ a umělecká úderka z Letné. Jan Veleba a nepěkný exkurz o morálce pražských uměleckých elit

26/11/2019 Nahnědlý student „velký hlídací pes“ a umělecká úderka z Letné. Jan Veleba a nepěkný exkurz o morálce pražských uměleckých elit


www.parlamentnilisty.cz

30 LET OD LISTOPADU 89 „Zdeňkovi Svěrákovi zřejmě zachutnalo pódium na Letné, kam ho mladí chvilkaři pustí a nijak jim nevadí, že byl komunista, zatímco u jiných to vadí, a to tak, že velmi,“ říká bývalý prezident Agrární komory a někdejší senátor Jan Veleba. Promluvil i o „fantasmagorii“ ohledně „Putinovy kybernetické války“. V rozhovoru se vrátil k tomu, co se 17. listopadu odehrálo na Národní třídě. Vzpomenul i na kytky v koši a ptá se: „A co bude příští rok?“ Mikuláše Mináře nazval „nahnědlým nedostudovaným mladíkem“. Přečtěte si také, co říká na slova politologa Jiřího Peheho.

Máme za sebou oslavy listopadových událostí. Co říci na to, co se odehrálo na Národní třídě, ať už verbální útoky na premiéra či Jana Hamáčka, nebo ještě horší na Václava Klause mladšího, kdy útočníky nezastavilo ani to, že měl s sebou malou dcerku? Použili i takové nadávky jako „zkurvysyn“ nebo „Putinova děvka“. Naopak vítali Miroslava Kalouska či Miroslavu Němcovou. Vypovídá to něco o atmosféře v této zemi?

Naše společnost je nemocná, je havarovaná. Zmizela komunikace a tolerance, lidskost a elementární slušnost, nastoupila nenávist a zášť. Aktéři bojůvek se dnes už nezastaví před ničím – vloni si to na Národní třídě vyřídili s kyticí prezidenta republiky, šla okamžitě do odpadkového koše, letos byl jejich terčem otec s šestiletou dcerkou v náručí a příští rok těžko domyslet. Pokud se týká Jana Hamáčka, tak ne že bych s verbálními útoky na něho souhlasil, ale on je ministr vnitra, on je ten, který de facto svými výroky nesmyslné demonstrace nahnědlého nedostudovaného mladíka proti premiérovi podporuje. Nikdy jsem nezaznamenal, že by se postavil k věcem jako chlap, natož jako ministr vnitra. Je až příliš zjevné, jak mu běsnění „chvilkařů“ vyhovuje. Ale aby se nespletl. Bude-li Minář pokračovat, a nic jiného mu po ultimátu premiérovi nezbývá, tak ulice lehce dostane náboj násilí a pak jsem na pana ministra vnitra zvědav. Jeho rychlá mluva a přísný pohled mu budou leda tak na dvě věci.

Pokud se týká „hrdinů“ letošní Národní třídy, politických dinosaurů Kalouska a Němcové, tak se omlouvám, ale opravdu nemám potřebu jakkoliv je komentovat. Snad jen ono skandování „Kalousek na Hrad“, tak to svědčí o tom, kam jsme to dospěli. Kalousek, který se v podstatě denně objevuje v médiích, zejména v ČT, se totálně propadá v žebříčcích popularity politiků. Například v letošním výzkumu agentury STEM na reprezentativním souboru obyvatel ČR, který byl prováděn ve dnech 14. až 30. června se Kalousek vůbec v žebříčku 22 hodnocených jmen neobjevil! Babiš je zde první, ministryně financí Schillerová druhá a ministryně spravedlnosti Marie Benešová sedmá. To jenom připomenutí, jak to vidí občané, potažmo voliči.

Spolek Milion chvilek vyzval den předtím na demonstraci na Letné demokratické opoziční strany, aby se více otevřely veřejnosti, přišly s uskutečnitelnou vizí a posílily své volební šance koalicemi. Do příštího roku by měly strany prý uvažovat o menších koalicích. Předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář hovořil už dříve s členy opozičních stran o změně volebního systému. Co říkáte těmto výzvám směrem k opozici? Premiér se Minářově iniciativě vůči opozici vysmál…

Přijde mně úsměvné, že mladík, který se pokouší ve svých šestadvaceti dokončit vysokou školu a který otevřeně říká, že bude jenom prudit a demonstrovat třeba roky proti jakékoliv vládě, když tedy uzná za vhodné, že tento radí a úkoluje strany. Strany, které měly dříve běžně dvouciferné volební výsledky a které se dnes blíží k propasti. Už to vidím, jak se pohrne veřejnost je posílit, už to vidím, jak pan učitel Fiala přichází s novou vizí. Pokud ovšem to novum na posílení volebních šancí není změna programu z „anti Babiš“ na „ne Babiš“ – to budou davy nových voličů…
Reakci premiéra rozumím, žádná jiná není ani možná. Strany demobloku na tom jsou velmi špatně a tímto paktováním jenom ukazují zbylým voličům v plné nahotě svoji bezradnost a bezmoc.

A jak vůbec hodnotit akci na Letné? Co říci na požadavky, které organizátoři směřovali právě na premiéra? Konkrétně, že má Andrej Babiš podat demisi, pokud se do konce roku nezbaví holdingu Agrofert a neodvolá ministryni Benešovou.

Vystavit účet akci na Letné, přesně protistátní akci směřující ke svržení vlády vzešlé ze svobodných a platných voleb za účasti veřejnoprávní ČT a politiků opozičních stran, to chce možná i rok času. To je doba, kdy vyplují na světlo informace, kdo to všechno platil, kdo zajistil, aby veřejnoprávní média nekonala svou investigativní práci, kterou v případě jiných akcí s chutí dělají. V jiných případech jim není zatěžko infiltrovat se mezi demonstranty a vylíčit je v těch nejhorších barvách. Není zatěžko vsomrovat se do autobusu, který veze lidi do Prahy a během cesty natáčet a potom patřičně sestříhanou reportáž odvysílat, samozřejmě s patřičným dehonestujícím komentářem. Mohl bych dlouho pokračovat a popsat další praktiky ČT, které ovšem v případě chvilkařů nepoužívá.

Za horší než bláboly o demisi úspěšného premiéra považuji setbu do hlav mladé generace a pozvolné vytváření nových pokleslých vzorů chování. Vzorů, ve kterých je normální urážet premiéra, normální urážet pohybově značně hendikepovaného prezidenta, zkrátka všechny, na které nedostudovaný teolog Minář a jeho umělecká úderka ukáží. 

Když od Letné odbočíme, premiér při proslovu v Národním muzeu ocenil odvahu Václava Havla, která byla podle něj obdivuhodná. „Já jsem byl členem komunistické strany. Nejsem na to pyšný. Jak jsem mnohokrát řekl, nebyl jsem v té době tak statečný a angažovaný jako Havel. Navíc jsem nebyl v listopadu 89 v Československu,“ uvedl. Nešetřil díky jak na adresu Občanského fóra a dalších, co přivedli zemi do EU a NATO. Překvapil vás proslov premiéra? Objevil se i názor, že mu tato slova v očích voličů ANO možná příliš nepomohou.

Projev premiéra mne nepřekvapil, podle mě v něm řekl s lehkou nenuceností a určitou noblesou v několika větách něco, co si mnozí úspěšní politici a byznysmeni myslí, ale neodvažují se vůbec vyslovit. A je úplně lhostejné, jestli různí rádoby vykladači myšlenek premiéra, například místopředseda Senátu Štěch, to vidí tak, že ze strany Andreje Babiše je to divadlo, že je herec hodný ceny Thálie, že to je jenom póza atd. Jinými slovy, kdyby Andrej Babiš mluvil v Národním muzeu, kde byla řada významných zahraničních politiků, jinak, byl by nevybíravě kritizován, nastalo by mediální běsnění. Když se ve svém projevu povznesl nad naše už třicetileté žabomyší polistopadové války a jeho projev nesl prvky státnického vystoupení a bude zaznamenán v archivech, tak je rovněž kritizován a zesměšňován. A můžeme hádat, jestli je to z politického tábora „anti Babiš“ nebo „ne Babiš“. Pozor, nedělám si legraci, toto jsou myšlenky a termíny profesora politologie, emeritního rektora Masarykovy univerzity v Brně a současného předsedy ODS Petra Fialy, který, není to tak dávno prohlásil, že Babiš je slabý premiér a že on by to dělal lépe.

Celkově, když pomineme, co se dělo na Národní třídě, máte pocit, že jsme připomenutí listopadových událostí, především 30 let od sametové revoluce pojali důstojně?

Jak už jsem uvedl na začátku tohoto rozhovoru, naše společnost je nemocná – pojmenováno medicínsky, havarovaná – pojmenováno metaforicky. O důstojnosti pojetí piety sametové revoluce před 30 lety bohužel nemůže být řeč, tu si uzurpovali ti, kteří ona kritická léta znají, nutno říct, že velmi povrchně, jenom z četby či vyprávění svých dědů a otců, no a z naší úžasné České televize.

Politolog Jiří Pehe se zamyslel nad tím, zda Češi v roce 1989 skutečně toužili po svobodě. Došel k názoru, že takové přání rozhodně nebylo hnacím motorem změn – Češi se prostě a jednoduše chtěli mít lépe. Tento fakt prý zatím na rozdíl od svých oponentů pochopili Andrej Babiš s Milošem Zemanem a nyní z toho těží. Souhlasíte?

Pehe žil od roku 1981 v emigraci v USA a vrátil se až po sametové revoluci, takže těžko může niterně rozumět tomu, co se tady dělo. S jeho hodnocením nesouhlasím a vysvětlovat společenské změny jenom tím, že se lidé chtějí mít lépe, tak to je nesmysl. Když to otočím, nikdy jsem neslyšel, že by se lidé chtěli mít hůř, nebo že by chtěli, aby jejich životní úroveň stagnovala. Kvalitu života, i tu materiální, ovlivňuje společenský a technický pokrok, to je obecný zákon vývoje. Pokud se týká roku 1989, tak by pan Pehe snad mohl vědět, že to byl rok, ve kterém vrcholil pád socialistických režimů zemí východního bloku a tehdejší Československo bylo skoro poslední v řadě.

Mohl by jako politolog vědět, že po listopadu 1989 zde byla svým způsobem tabula rasa a záleželo jenom na politických stranách a jejich lídrech, co na ni napíší. A že je Miloš Zeman politický formát a vlastenec a že vedle něho vyrostl ve státníka mezinárodního formátu Andrej Babiš, který je stejně tak zaměřen na lidi a naše národní zájmy, pak pardon, ale tu šanci měli všichni vrcholní politici. Že ji nevyužili, protože na to zkrátka neměli nebo nechtěli, či jim to jejich ideologie nedovolovala, to je jejich věc, a proto také byli poraženi a s postupem času se dostávají na okraj politického spektra. Barometrem pro pana Peheho a další mudrce budou příští parlamentní volby, kde zřejmě znovu vyhraje ANO a Trikolóra Klause juniora se zřejmě stane parlamentní stranou. Je na nejlepší cestě, a pokud ji voliči do Parlamentu pošlou, tak to určitě nebude jenom proto, že se chtějí mít lépe, ale proto, že se jim líbí jeho politické názory, které velmi přesně popisují a analyzují naši společnost a děje v ní – na rozdíl od chvástavých frází mnohých většinou opozičních, ale často i vládních politiků (Hamáček).

Dramatik, scenárista a herec Zdeněk Svěrák se nedávno vyjádřil, že před třiceti lety netušil, že na nás padne pohroma, jakou dnes prožíváme. Demokratické instituce dle Svěráka nefungují a technologie se zneužívají k matení myslí milionů lidí. „Je to především Putinova úspěšná kybernetická válka,“ uvedl v rozhovoru pro Deník N. Naději vkládá do studentů a mladých lidí. Padla na nás po třiceti letech od „sametu“ pohroma? A můžou nás zachránit jen mladí lidé? Jak?

 

Zdeňkovi Svěrákovi zřejmě zachutnalo pódium na Letné, kam ho mladí chvilkaři pustí a nijak jim nevadí, že byl komunista, zatímco u jiných to vadí, a to tak, že velmi. Jim nevadí, že další umělec podepsal antichartu; hlavně, že si na to vzpomněl a začal se jaksi dodatečně stydět, když předtím si na to nevzpomněl a cítil se přímo předurčen kádrovat prezidenta a vytrvale ho urážet a útočit na něho. Jistě jste poznali pana principála. Ale to jsem odbočil, i když drobný exkurz vypovídající o charakteru uměleckých elit pražských nikdy neškodí.

No a k Svěrákově fantasmagorii o Putinově kybernetické válce, na to není co říct. On, míním Svěrák, určitě není odborník na kybernetiku, a tím pádem těžko co ví o kybernetické válce. A pokud se mýlím a je v této oblasti expert, pak bych mu doporučil, aby pomohl Trumpovi. Tam už vyšetřují domnělé ovlivnění prezidentských voleb tím zloduchem a ďáblem Putinem přes 2 roky, utratili za to 180 milionů dolarů a nejsou hotovi. Možná by se do toho mohl Svěrák pustit a nějaký ten dolar si přivydělat. Všechno ostatní bych radil panu Svěrákovi ponechat na voličích, oni jsou docela inteligentní a vycítí koho volit. Určitě to není mladý Minář, i když ten prý bude dělat velkého hlídacího psa, jak pravil. No, a jestli výsledky svobodných voleb bere pan Svěrák jako pohromu, pak s ním opravdu není o čem. Připadá mně, že se vlastně stal sám sobě třídním nepřítelem.

Když zmiňujeme Putina, i tento rok informovala BIS o rozvědném nebezpečí ze strany Ruska. Je Rusko 30 let po sametové revoluci naším nepřítelem? Co kdo ve vzájemných vztazích za oněch 30 let zkazil a čemu pomohl? Jak vidíte dnešní postoj lidí v Čechách vůči Rusku, jak dnes vnímáme rok 1968?

Každá velmoc, každá technologicky vyspělá země má svoji rozvědku, to přece ví každý. Co ale každý neví, je systém práce těchto služeb, a tak když je potřeba vyvolat ve společnosti psychózu a nasměrovat nálady lidí proti některé zemi a konkrétnímu jejímu představiteli, tak se vyrobí prefabrikované informace, třeba o ruských špionech a Putinovi. Pamatuji si, že před čtyřiceti lety, za Husáka, se to dělalo úplně stejně, jenom to bylo na opačnou světovou stranu, o imperialistech a Reaganovi, například. Pokud jde o Rusko, tak nechápu, proč by mělo být naším nepřítelem, opravdu nechápu a je mně jedno, co zde spustí trollíci. Já sám se cítím a jsem Slovan, stejně tak Rus, který přinesl neslýchané oběti ve 2. světové válce.

Pamatuji, když v květnu 1980 zaklepal v noci u nás na rodné chalupě někdo na dveře, a když tatínek otevřel, nevěřil svým očím – před ním stál Leonid Kalčuk, sovětský partyzán, který operoval na sklonku války se svými druhy ve zdejších lesích. Každý den ti lidé nasazovali svoje životy a stejně tak všichni, kdo je podporovali. I díky nim jsme jako národ přežili. A proč bych jejich potomky měl pokládat za své nepřátele jenom proto, že si to někdo přeje? Proč mám naskočit na rétoriku nějakého ministra zahraničí Petříčka, který ve svém mladém životě nic neprožil a jenom poslušně plní něčí zadání?

Samozřejmě nemohu přijmout intervenci vojsk Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968, kde hlavní roli hráli Sověti, ale s výjimkou Rumunů se zúčastnily všechny země tehdejšího východního bloku. To byla pro náš národ tragédie, jednoznačně okupace. To ale neznamená, že po více jak padesáti letech budeme rozfoukávat ohýnky a vyvolávat napětí. Jak bychom se, bráno touto optikou, potom měli chovat k Němcům, a tak bych mohl jít dál do historie až třeba k Bílé hoře. My bychom se ale měli dívat do budoucnosti a hledat cesty spolupráce a všech benefitů z ní vyplývajících, samozřejmě jako rovný s rovným. Takový přístup považuji za odpovídající k řešení stále naléhavějších problémů naší doby.




Poslední novinky