Veleba: Bída a zmar. Cizí markety manipulují Čechy jako Václav Moravec. Soběstačnost? Zde jsou fakta

15/07/2020 Veleba: Bída a zmar. Cizí markety manipulují Čechy jako Václav Moravec. Soběstačnost? Zde jsou fakta


14.07.2020 www.parlamentnilisty.cz

„Porazit a vymazat pojmy ‚potravinová soběstačnost‘, ‚zvýšení podílu českých potravin v maloobchodní síti‘ zkrátka nelze a v tomto smyslu se jedná o přírodní zákony, které platí i v dnešním globalizovaném světě. Respektive jsou reakcí na totální globalizaci, která přináší světu ve své koncovce zkázu a zmar,“ myslí si zemědělský odborník a publicista, bývalý dlouholetý šéf české Agrární komory, bývalý senátor a zastupitel Kraje Vysočina Jan Veleba.

České zemědělství je ve srovnání ze Západem podfinancované a zaslouží si obecně větší podporu. Může pomoci například potravinová novela o povinném poměru českých potravin v obchodech?

Ano, jde o novelu zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách, kterou velmi důrazně prosazoval a prosazuje spolu s poslanci zemědělského výboru PS předchozí prezident Agrární komory ČR Ing. Zdeněk Jandejsek, který má za sebou letité zkušenosti z celé potravinové vertikály své firmy, a moje odpověď je jasná – potravinová novela, jak ji nazýváte, může výrazně pomoci českému zemědělství, potravinářství a zároveň mít pozitivní vliv na krajinu a její obyvatele. 

Ovšem za předpokladu, že bude schválena, což vidím jako problém, mně osobně těžko pochopitelný. Mám-li vyjádřit své pocity, které jsem otevřeně sdělil na nedávném Žofínském agrárním fóru, tak čeští, moravští a slezští zemědělci často končili svoje akce písní „Ach synku, synku“ – byl jsem tehdy u toho a mohu říct, že nám to dodávalo sílu a určitě jsme to nezpívali proto, abychom se dožili situace, kdy se budeme bát vyslovit pouhá slova „potravinová soběstačnost“ nebo mírnější pojem „zvýšení potravinové soběstačnosti“. Míněno postupně, pozvolna v průběhu mnoha let. Míněno něco, co je v dnešní západní Evropě naprosto samozřejmé, kdežto tady u nás omíláno médii, politiky, akademiky jako návrat ke komunismu, k státní plánovací komisi, snad ještě chybí postrašení carským samoděržavím. Ano, i takové argumenty mají naši politici ve svém repertoáru, není-liž pravda, pane poslanče Výborný? České potraviny budí emoce, podobné jako když Miloš Zeman vyslovil větu „tato země je naše“. To jenom na okraj připomínám jasné a zákonité souvislosti, které bych zařadil do skupiny přírodních zákonů, které nelze potlačit, změnit a boj proti nim je předem ztracený. Porazit a vymazat pojmy „potravinová soběstačnost“, „zvýšení podílu českých potravin v maloobchodní síti“ zkrátka nelze a v tomto smyslu se jedná o přírodní zákony, které platí i v dnešním globalizovaném světě. Respektive jsou reakcí na totální globalizaci, která přináší světu ve své koncovce zkázu a zmar – pandemie koronaviru je jenom první varování.

O osudu českých potravin na pultech našich obchodů nakonec stejně rozhodne zákazník. Má dostatek informací o českých potravinách?

Obávám se, že český zákazník to nemá šanci rozhodnout. To by tam ty české potraviny musely totiž být a zákazník by nesměl být manipulován inzeráty, letáky a akcemi zahraničních obchodních řetězců. Stejně tak manipulátor Václav Moravec by se musel připravit a svůj pořad OVM vést objektivně a alespoň trochu odborně, podobně by se museli chovat jeho kolegyně a kolegové v ČT i v Českém rozhlase. 

Opak je ale pravdou a je mimo jiné i jeho osobní zásluhou plus dalších dezinformátorů, že český spotřebitel je ovlivněn a nárůstu podílu českých potravin se bojí! Prý teď hned bude muset být na pultech 85 procent českých potravin, prý nebude sortiment, prý se výrazně zvýší jejich cena. Jako by kupříkladu současné horentní ceny zeleniny měly ještě narůst. Té zeleniny, kde jsme to dopracovali na necelých 30 procent pokrytí spotřeby naší domácí produkcí, ke které tu rozhodně máme dobré přírodní podmínky. Podobně ovoce mírného pásma – domácí produkcí uspokojíme pouze třetinu naší spotřeby! Aby mne i pan Prouza pochopil, nemluvím o banánech, pomerančích, ale o našem tradičním ovoci, které se tu pěstuje po staletí, zejména jde o peckoviny a jádroviny, tedy švestky, třešně, jablka, hrušky, a kterých jsme měli ještě nedávno nadbytek.

O čem má tedy zákazník rozhodovat, když domácí produkci neovlivní, byť by ji sebevíc chtěl – maximálně o tom, že si tu dovozovou nekoupí a že bude hladovět? To určitě ne, on nerozhoduje, on spíše touží po tom českém, a to je tak všechno.

Další manipulátor, právě jsem ho zmínil, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu se otevřeně směje do očí autorovi odborných seminářů pro zákonodárce k tomuto tématu v ČT a přisazuje si blábolem o jižním ovoci, které prý budeme muset tady pěstovat. Takové mají občané informace, pardon dezinformace o českých potravinách, v tomto případě o snaze českých zemědělců konečně pomoci postupně zvýšit zoufale nízký podíl českých potravin na pultech obchodů. 

Korunu všemu dává docent Tomáš Doucha, k osmi křížkům věku se blížící, stále nepostradatelný, na plný úvazek pracující v Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, který v rozhovoru na serveru Seznam Zprávy „Chcete jen české potraviny? Zde je cena, kterou byste museli zaplatit“, ze dne 23. 6. 2020 píše – cituji: „A když to všechno, co naše zemědělství s uvedenou podporou vyprodukuje, přepočteme na nějaké společné jednotky – na tuny zemědělské biomasy, na obilní jednotky nebo nějaké výživové jednotky – tak s překvapením zjistíme, že to s tou naší soběstačností není vůbec zlé. Fakticky se tu vyrábí o 30 až 40 procent více té biomasy, než jaká je každoroční domácí spotřeba.“ Snad by pan docent měl jenom upřesnit, kde že je nejšťavnatější a nejvýživnější tráva, aby se jí naši spotřebitelé, občané napásli … takové vědce platí resort ministerstva zemědělství, kam ústav patří, z našich daní, k tomu není co dodat.

Například v Dánsku, ve Švédsku, Německu i jinde ctí zákazníci především výrobky ze své země a dávají jim při nákupu jednoznačnou přednost. Proč to neplatí i u nás? Dá se to nějak napravit?

Budu replikovat, že v těch zemích by asi těžko snesli názory, že potravinovou soběstačnost zajistí produkcí biomasy, a ještě je uváděli jako respektované agrární ekonomy.   

Ve vašem výčtu zemí, které vedou své občany k úctě k vlastním výrobkům bych s dovolením přidal zemi, ve které jsou místní potraviny doslova kultem a jejich konzumace obřadem, přičemž nejvyšší politici od ministrů počínaje po prezidenta republiky konče se předhánějí v oslavných ódách na jejich kvalitu a vyzývají občany, aby jim dali přednost. Tou zemí je Francie a každý, kdo tam v politice něco znamená, nesmí zůstat v hlasité podpoře domácích potravin pozadu. Moje otázka, dovolte mi jednu, zní – slyšel a viděl snad někdo někdy u nás něco podobného ve veřejnoprávní ČT u Moravce? Neviděl, neslyšel, ale viděl vyvalené oči a slyšel štěky, pardon otázky vytržené z kontextu na svou oběť a k tomu přitakávajícího spojence smějícího se oné oběti do očí. Abych byl adresný, řeč je o nedělním poledním pořadu ČT OVM 21. června v jeho druhé části, oběť tehdejší prezident Agrární komory ČR Jandejsek, smějící se spojenec současný prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. 

Jak podle vás vnímá česká veřejnost obecně práci našich zemědělců? 

Jsem si jist, že čeští zemědělci jsou vnímaní veřejností velmi dobře a že hodně lidí si v první fázi pandemie koronaviru, kdy se z ničeho nic zavíraly hranice, uvědomilo, co domácí zemědělci a výrobci potravin pro tuto zemi znamenají. 

Já si myslím, že přišel čas vzít po třiceti letech po změně režimu a před možná stejně dlouhým obdobím rozkladu světového řádu (viz události v USA silně připomínající kulturní revoluci Mao Ce-tunga v Číně) zemědělství a zabezpečení dostatečného množství kvalitních českých potravin vážně. To ale znamená konec časů manipulátorů a rozeštvávačů společnosti typu zmiňovaného Moravce, konec časů ČT 09. 

Pokud se tak nestane, pak při dalším hospodářském otřesu typu světové pandemie se můžeme dočkat nikoliv sametové, ale květákové revoluce. Ta při nekontrolovatelném růstu světové populace, viz tabulka, dříve či později, tak či tak přijde. Tato by ale byla skutečná a nefalšovaná. Mít svoje potraviny je zásadní pravidlo naší doby, naší suverenity a společenského smíru.

 

Autor tabulek: Jaroslav Kopista

 




Poslední novinky